Czech
Data, která získáme ze scanneru, jsou ve formě bodové sítě, jejichž formát je STL. Tato data jsou nejprve ve vztahu ke skutečnému autu stále v poměru 1:1, protože bodovou síť totiž nelze jednoduše zmenšit. Z tohoto důvodu musíme v počítači tato data přemodelovat na plochy.
Tímto přemodelováním převedeme síť na plochy, jež lze zmenšit na požadovaný poměr (např. 1:43). Je potřeba však říci, že některé prvky je nutné zvýraznit, některé naopak upozadit, protože pokud by bylo původní auto zmenšeno – tedy kompletně každý díl přesně v poměru např. 1:43, vizuálně by to nepůsobilo, díky fyziologii oka, jako totožná zmenšenina skutečného auta. Některé prvky je proto potřeba upravit, aby vjem z modelu byl optimální.
Vytváření konstrukce modelu (díly, materiály, zvážení, zda nějaký díl bude samostatný nebo součástí karoserie) je otázkou kompromisu, subjektivního vnímání konstruktéra, ale také otázkou finanční. Současně je potřeba model navrhnout tak, aby bylo vůbec možné ho vyrobit (a smontovat).
Konstrukci autíčka v zásadě ověříme na ručním vzorku, který se dělá z plastu. Buď ho vytiskneme na 3D tiskárně nebo vyfrézujeme. Na tomto vzorku ověříme, jak bude model vypadat v reálu a jestli do sebe zapadají jednotlivé díly. Podle výsledků pak model ještě dále upravujeme do finální podoby.
